Environmentální a ekologické služby s.r.o.

Jiráskova 413, Litvínov
436 01

IČO: 254 35 876
DIČ: CZ 254 35 876

tel.č.: +420 417 633 256
mobil: +420 731 411 700
e-mail: zc.sivres-see@ofnii

Vaše město vyhlásí úklidovou akci na pomoc přírodě ve Vašem okolí. Zúčastníte se?


Ano, zúčastním se rád.	1x


Ano, jen když bude ještě jiný doprovodný program.	1x


Ne, já nepořádek nedělám.	1x


Ne, uklízet by měli děti v rámci výuky.	1x

Profil

Servisem a poradenstvím se zabýváme již od roku 1998, nejdříve jako fyzická osoba, v roce 2001 došlo z hlediska organizačního k transformaci na právnickou osobu a rozšíření nabízených služeb.

Účastníme se významných projektů zejména krajského významu, ale naše působnost je celorepubliková.

Naší prioritou je poskytování služeb v oblasti životního prostředí. Po zkušenostech získaných prací se zákazníky a partnery jsme přesvědčeni, že informace o environmentální a ekologické problematice prevence a předcházení problémům je daleko lacinější než následné odstraňování škod, placení pokut a soudních výloh.

Proto při všech našich aktivitách a činnostech preferujeme zásadu předběžné opatrnosti, a to jak směrem k přírodnímu prostředí, tak i k našemu zákazníkovi. Výsledkem je eliminace rizik a nalezení nejvhodnějšího řešení jak pro investora tak pro přírodu.

Autorizace

Jednatel firmy, Mgr. Luboš Motl, je osoba autorizovaná pro zpracování dokumentace a posudku podle zák. č.100/2001Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších změn a doplňků.
Ministerstvem životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví České republiky, dle § 19 a § 24 zák. č.100/2001Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí mu tato autorizace byla udělena pod č.j.:1522/243/opvžp/99.

Naše nej

Audit dokumentace na dotčené území celé těžby Dolů nástup Tušimice – největší souvislá plocha posuzovaná rámci procesu EIA v ČR

Rozsah záměru je identický se záměrem, na který byla zpracována Dokumentace EIA a po jejím veřejném projednání bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP čj. 4948/OPVI/05 ze dne 6.9.2005.

Na základě dopisu MŽP č.j. 64902/ENV/07 (který mimo jiné uvádí, že pokračování hornické činnosti na katastrálních územích Ahníkov, Kralupy u Chomutova, Prunéřov, Tušimice, Místo, Spořice a Černovice probíhá od roku 2006 bez náležitého posouzení vlivů těžby na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb.) vedení společnosti Severočeské doly a.s. rozhodlo o zpracování auditu dokumentace na dotčené území celé těžby v rámci katastrů Prunéřov, Místo, Kralupy u Chomutova, Ahníkov, Krbice, Tušimice, Černovice, Březno, Spořice, Droužkovice. Výše uvedené dotčené území je vymezeno plochou povolené hornické činnosti.

Posuzovaný záměr představuje pokračování hornické činnosti v povrchové těžbě výhradního ložiska hnědého uhlí Tušimice – Libouš, číslo ložiska 250100, pro které byl stanoven DP Tušimice o výměře 42,2718999 km², schválený rozhodnutím OBÚ v Mostě č.j, 2207/94/za ze dne 9. srpna 1994.

Celková rozloha posuzovaného území je 37 670 833 m². Výpočet plochy ověřil hlavní důlní měřič. Zvažovány byly možné vlivy těžby v lokalitách Libouš II – sever, Libouš - západ, Libouš - východ. Na všechny posuzované činnosti je vydáno platné povolení hornické činnosti.

Nejmodernější technologie na spalování hnědého uhlí, největší samostatný blok pro výrobu elektrické energie

Charakterem záměru je výstavba nového uhelného bloku v elektrárně Ledvice jako součásti obnovy zdrojů ČEZ, a.s. Cílem je návrh stavebně technologického řešení bloku, které zajistí ekonomicky efektivní provoz bloku po dobu 40-ti let a optimální využití dostupných zásob uhlí v přilehlém dolu Bílina. Nový blok bude přímo dopravně napojen na produkci hnědého energetického uhlí dolu Bílina, bude umístěn ve stávajícím areálu elektrárny Ledvice a bude využívat resp. rozšiřovat již vytvořenou infrastrukturu elektrárny. Instalovaný elektrický výkon bloku bude činit 660 MWe. Tato hodnota je průnikem volitelných parametrů výrobních technologií (nadkritické parametry páry a velké jednotkové výkony ke zvýšení energetické účinnosti), využitelných zásob energetického uhlí v dole Bílina na dobu projektové životnosti bloku, prostorových podmínek staveniště ELE a velikostí výkonu z hlediska spolehlivého provozu přenosové soustavy ČR. Nedílným cílem projektu je využití vedlejších energetických produktů jako druhotné suroviny k zahlazování důlní činnosti resp. ke komerčnímu využití. Souběžným efektem projektu je zlepšení účinků na životní prostředí. Nový blok je navrhován s ohledem na doporučení referenčních dokumentů EU k aplikaci nejlepší dostupné techniky pro velké spalovací zdroje. Aplikace nejlepší dostupné techniky na blok srovnatelné výkonnosti bude první v podmínkách ČR.

Největší park větrných elektráren na lesních pozemcích v ČR

Výstavba větrných elektráren na parc.č. 182/1, 190/1, 182/17, 118/1 v k.ú. Jezeří a Lesná je projekt směřující k využití větrné energie jako obnovitelného zdroje energie. Z hlediska stavebního se jedná o novostavbu technických zařízení a navazující infrastruktury (kabelové elektrické a datové vedení, obslužné komunikace a trafostanice) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (kinetické energie větru) – větrné elektrárny (dále jen VTE). Projekt představuje výstavbu 13 ks (13x 3 MW) VTE o celkovém instalovaném výkonu 39 MW.

Součástí je i výstavba kabelového vedení v délce cca 19.195,44 m vedoucí z jednotlivých lokalit VTE do místa napojení na VN v Nové Vsi v Horách na parc. č. 1337 a cca 10.367,35 m obslužných komunikací (z toho 401,35 m zcela nové komunikace + cca 9.966 m stávajících upravených cest), napojených na silnici III. třídy č. 25219 vedoucí z obce Nová Ves v Horách – Mikulovice dále do obce Rudolice v Horách přes Malý Háj.

Největší farma větrných elektráren v ČR – v provozu

Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry je projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách v oblasti Krušných hor. Z hlediska stavebního se jedná o novostavbu technických zařízení a navazující infrastruktury (kabelové elektrické a datové vedení, obslužné komunikace, trafostanice a rozvodna - transformovna 22/110 kV) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (kinetické energie větru) – větrné elektrárny (dále jen VTE).

Projekt se zabývá využitím pozemků pro výstavbu VTE a dalším využitím dotčených pozemků pro horské a ekologické zemědělství, které zajistí trvalou péči o krajinný ráz a hospodaření na přilehlých pozemcích.. Péče o krajinu je zajištěna smluvními vztahy mezi majitelem pozemků firmou Ecoenerg a jejich současnými uživateli. Projekt parku větrných elektráren představuje výstavbu 21 VTE o celkovém instalovaném výkonu 38 MW. Tyto VTE budou vybudovány na třech lokalitách :

k.ú. Dolina – 8 VTE – 12 MW,
k. ú. Rusová - „Podmileská výšina“ – 4 VTE – 8 MW,
k. ú. Rusová – „Nad Nádražím“ – 9 VTE – 18 MW,
k.ú.: Měděnec – rozvodna a trafostanice 22/110kV.

Projekt zahrnuje výstavbu VTE, transformátorů pro VTE, kabelových tras, přístupových komunikací, manipulačních ploch a rozvodnu - transformovnu 22/110 kV.

Největší průmyslová zóna na rekultivovaném území

Jedná se o vytvoření území, které bude mít k dispozici kvalitní a kapacitně dostačující inženýrské sítě. Území bude připraveno jak po stránce stavební, majetkoprávní a environmentální (likvidace starých zátěží, řešení ÚSESu) pro vstup investorů. Plocha C byla územím určeným pro výstavbu odkaliště Vernéřov. Po rozhodnutí o zrušení výstavby odkaliště byla plocha C zařazena do plánu následné rekultivace.Vzhledem k návaznosti na budovanou průmyslovou zónu bylo o ploše C rozhodnuto jako o rezervě pro rozšíření průmyslové zóny. Plocha C navazuje na plochu D určenou pro případnou výstavbu obchodních a administrativních objektů.

V současné době byla v rámci technické a biologické rekultivace upravena plocha C. V souvislosti s těmito pracemi byl vybudován odvodňovací příkop a přístupové komunikace k plochám A a C. Tato komunikace navazuje na celý komunikační systém průmyslové zóny, páteřní komunikaci a přeložku silnice II/224. Celé zájmové území je dostatečně vzdáleno od obydlených území a tím se vytváří předpoklady pro minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo (znečištění ovzduší, hluk, pohledová pohoda) a eliminuje se možnost snížení kvality života obyvatelstva.

V současné době jsou známy některé záměry obdobného charakteru zejména v blízkosti měst Most, Louny, Žatec, Kadaň a Chomutov. Tyto lokality jsou však dostatečně vzdáleny a je možné vyloučit vznik kumulativních či synergických jevů z hlediska poškození životního prostředí či zdraví obyvatel. Výjimkou by snad mohlo být pouze ovzduší, kde je známo překročení některých limitů. Touto problematikou se však v současnosti zabývá Krajský program snižování emisí a imisí Ústeckého kraje, který stanovuje limity pro znečišťující látky a v kontextu s procesem IPPC tak zajišťuje trvalý tlak na investory ke snižování množství emitujících škodlivin a to zejména výběrem vhodných technologií a regulací umisťování výrobních činností. Kumulace s jinými záměry podobného charakteru se tedy nepředpokládá.

Největší průmyslová zóna typu brownfield v ČR

Bývalé vojenské letiště Žatec se nachází na území Ústeckého kraje, v okrese Louny, na pozemcích náležejících do katastru obcí Minice, Nehasice, Tatinná, Bitozeves, Staňkovice, Žíželice. Celé území je v katastru nemovitostí vedeno jako nezemědělská půda. Mimo hlavní areál letiště, přibližně 800 m severně od obce Selibice, v katastrálním území stejnojmenné obce je umístěn samostatný areál velkokapacitního skladu LPH, který však není uvažován jako součást průmyslové zóny.

Vlastní areál letiště má rozlohu cca 349,7 ha a je umístěn mezi komunikacemi I/7 Chomutov - Praha, I/27 Plzeň - Most a II/250 Žatec – Bitozeves, podrobněji Letiště se rozkládá v mírně svažitém terénu, v nadmořské výšce od cca 255 m (na jihovýchodě) do 285 m (na severozápadě). Sklad v Selibicích má rozlohu 9 696 m² a leží v nadmořské výšce přibližně 235 m. Zájmové území se nachází na hydrologické rozvodnici dílčích povodí, na lokální elevaci mezi tokem Chomutovky na straně jedné a toky Hutné a Ohře na straně druhé.

Záměr vytváří předpoklady pro rozvoj podnikání v jihozápadní části kraje. Navrhovaná lokalita pro realizaci záměru průmyslové zóny leží v bezprostřední blízkosti silniční sítě a železničních tratí (vlečka). Území je již částečně zasíťováno a jsou zde k dispozici zdroje vody, el. energie a plynu. V bezprostřední blízkosti se nacházejí fungující výrobní a provozní celky s kterými mohou potenciální investoři navázat kooperativní spolupráci popřípadě využít jejich kapacit pro podnikatelskou činnost.

Z hlediska dopadu na životní prostředí je lokalita umístěna tak, že při zahájení činnosti průmyslové zóny bude vliv na obyvatelstvo minimální což je zajištěno dostatečnou vzdáleností o obytných zón a dalších zastavěných území sloužící jako prvek občanské vybavenosti. Zvolená lokalita je v současné době zplaněná plocha s rozrůstajícími se nálety pionýrských dřevin většinou zařazená jako plocha s nezemědělskou funkcí. Po realizaci průmyslové zóny a obsazení pozemků investory se předpokládá i rekultivace stavenišť a to z hlediska biologického (volby vhodných druhů dřevin) tak i z hlediska estetického. Posílení lokálního ÚSESU. Výsledkem realizace záměru po naplnění průmyslové zóny investory se předpokládá vznik cca 10 000 pracovních míst.